Mapa rizika vysychání drobných vodních toků
VYSYCHÁNÍ TOKŮ
V OBDOBÍ KLIMATICKÉ ZMĚNY
projekt Technologické agentury ČR TA02020395

Příběhy suchého dna

Fotky živočichů ve vysychajících tocích


Když potok vysychá a zbývají jen izolované tůně ... ...zůstává v nich množství vodních bezobratlých (zde blešivci)... ...i ryb, které mohou v těch nejhlubších dlouhodobě přežívat (pstruh potoční)... ...ale s úbytkem vody se v nich podmínky zhoršují... ...takže část ryb brzy uhyne (vranka pruhoploutvá)... ...a postupně se ve vodě rozkládají... ...ale uhynulí živočichové (rak říční) mohou sloužit i jako zdroj potravy pro vodní bezobratlé (zde blešivci). V tůních ubývá kyslík a u dna začínají hnilobné procesy... ...a pokud do dna tůní ústí podzemní voda, sráží se zde železité sloučeniny. Někteří živočichové stihnout dokončit vývoj ještě před vyschnutím (larva mloka)... ...takže se mohou na vysychavých tocích pravidelně rozmnožovat (mlok skvrnitý). Ve velkých tůních s vývěry chladné podzemní vody najdeme vodní rostliny... ...jako je tato stélkatá řasa parožnatka (rod Chara)... ...nicméně po vyschnutí toku i nárosty řas postupně hynou... ...a koryto toku začne postupně zarůstat nejen suchozemskými rostlinami... ...ale i houbami (řasnatka rodu Peziza) Vysychání vede k zahušťování populací na hladině tůní (ploštice hladinatka)... ...i pod hladinou, kde larvy hmyzu zůstávají ve svých úkrytech (rourky pakomárů Micropsectra)... ...a po vyschnutí přežívat ve vlhkém substrátu (rourky pakomárů Micropsectra)... ...takže larvy mohou po zaplavení vodou pokračovat ve svém vývoji (pakomár Micropsectra). Larvy chrostíků mohou překonat krátké sucho ve svých schránkách... ...se kterými se mohou zavrtávat do měkkého substrátu... ...ale i tak přežívají jen po omezenou dobu a po čase vysychají... ...takže můžeme na dně pozorovat úplné „hřbitovy“ jejich schránek. Larvy chrostíků čeledi Glossosomatidae lepící schránky ke kamenům, nemohou díky své nepohyblivosti vyschnutí uniknout... ...a také neschránkaté larvy chrostíků (Plectrocnemia)... ...se mohou stát snadnou obětí mravenců, kteří ihned osídlují suché dno... ...takže dospět a vyletět včas se podaří jen některým chrostíkům (Limnephilidae). Období vysychání je také kritické také pro jepice (čeleď Heptageniidae)... ...které se nedokážou po suchém dně pohybovat a brzo hynou (čeleď Leptophlebiidae)... ...zatímco pošvatky jsou v chůzi po suchém dně obratnější. Dravé larvy střechatek se dokáží zahrabávat do nor v měkkém substrátu... ...nicméně i ony se stávají na suchém dně obětí predátorů jako jsou mravenci... ...nebo pavouci... ...kteří si na suchém dně postupně staví sítě. Některé pijavice (pijavka koňská) přežijí i suché období pod kameny ... ...přesto i pro ně je sucho určitým stresem (uhynulá pijavka koňská). Strunovci se po vyschnutí dokážou zahrabat do substrátu a přežít. Larvy dvoukřídlých mohou přežívat ve vlhkém substrátu (bahnomilka)... ...a některým druhům dokonce vyschnutí dna pro rozmnožování vyhovuje (moucha z čeledi lupicovití). Vodní korýši (blešivci) bývají vyschnutím silně zasaženi... ...a po vymizení povrchového průtoku masově hynou... ...takže se stávají snadnou kořistí mravenců. Suchozemští predátoři sbírají z povrchu vše co na něm zbývá (slepýš křehký)... ...můžeme zde najít stopy dalších dravců jako rybožraví ptáci (čáp černý), drobné šelmy... ...nebo dno rozryté divokými prasaty, které přitahuje „výživný“ substrát dna s uhynulými živočichy,... ...které pod povrchem dna hledají i krtci, kteří se jinak zamokřeným místům vyhýbají.
TOPlist
Počítadlo návštěv:
© Marek Polášek 2013
Přihlášení

VYSYCHÁNÍ TOKŮ V OBDOBÍ KLIMATICKÉ ZMĚNY (TA02020395)
Tento projekt vznikl za podpory Technologické agentury ČR