Během řešení projektu budou sledovány toky, u nichž dochází k vysychání, a to v našich podmínkách nejčastěji v pozdním létě. Období sucha může na těchto lokalitách trvat různě dlouhou dobu od několika dnů až po měsíce. Na sledovaných tocích by mělo dojít k přerušení povrchové kontinuity toku nejméně v délce 1 km, nanejvýš zde mohou zůstávat izolované tůně. Studované lokality by měly v posledním desetiletí opakovaně vysychat ať z důvodu jednak nízkých srážek, ale například i kvůli intenzivním odběrům vody (takové však nelze využít pro modelování průtoků v závislosti na srážkách).
V případě pravidelného vysychání je možné předpokládat zachytitelné změny ve složení a struktuře společenstva bezobratlých, které se musí přizpůsobit opakovanému působení tohoto stresoru. Nejvhodnějšími regiony pro studium jsou z tohoto pohledu oblasti s nízkým úhrnem srážek (jižní Morava, Polabí) či ve srážkovém stínu (Podkrušnohoří), stejně jako krasové oblasti, a to díky vysoké propustnosti podloží.
Aby byl při výzkumu minimalizován vliv dalších faktorů potenciálně zastiňujících vliv sucha, byly pro sledování vybrány toky, které nejsou ovlivněny pravidelným kolísáním průtoků (např. špičkování v rámci 24 hod.), silným znečištěním (bodové i plošné zdroje), většími nádržemi, které zásadně ovlivňují jejich průtok nebo silnou morfologickou degradací (regulace, opevnění).